BOZP při práci ve výškách díl č. 8 - Kotvící zařízení a místo kotvení (kotevní bod)

Tento článek bude zaměřen na problematiku kotevních zařízení a místa kotvení respektive kotevních bodů.

Celé by se to vlastně dalo shrnout do jediného odstavce ve smyslu že v praxi je vlastně nejdůležitější, aby kotvení bylo snadno (bezpečně) přístupné a bylo dostatečně únosné po celou dobu jeho používání bez ohledu na terminologii nebo certifikaci ale to by pak nebylo o čem psát takže to přeci jen trochu probereme. 

Text je psán "lidsky" bez zbytečných a rozsáhlých právních souvětí a rozborů. Slouží jako praktický informativní materiál a nemá za cíl být zcela komplexní vysvětlení problematiky.

O kotevních bodech bylo už napsáno mnoho odborných článků a tento článek to zkusí znovu přehledně "přechroupat" jak z pohledu právního (názvosloví) tak z praktického pohledu a ilustrovat i vhodnými fotografiemi.

Dá se říci že se termíny dají rozdělit na dva základní: 1) Kotvící zařízení  a 2) Místo kotvení tzv "kotevní bod"

1) Kotvící zařízení je certifikovaný hotový výrobek určený a navržený ke kotvení. Je certifikován podle normy EN 795 (pro jednu osobu) nebo třeba i podle technické specifikace CEN/TS 16415 (pro více osob) atd. a musí mít minimální pevnost 12 kN (1200 kg) v případě kovových prvků nebo 18 kN v případě nekovových. V praxi se lze i se staršími typy zařízení s menší nosností 10 kN.

Typ A - zařízení s potřebou konstrukčního kotvení pro připevnění, např. oka a plakety

Typ B - kotvicí zařízení bez potřeby konstrukčního kotvení, tedy dočasná přenosná kotvicí zařízení, např. trojnožky, kotevní smyčky, rozpěrné tyče do dveří, nosníkové svorky

Typ C - vodorovná poddajná vedení, nejčastěji v podobě drátěných lan natažených na střechách, jeřábových lávkách atd.

Typ D - vodorovná pevná vedení – často vodorovné kovové profily či koleje

Typ E - kotvicí zařízení držící vlastní hmotností na plochých površích, často v podobě vaků naplněných vodou, nebo konstrukce se závažím

2) NV 362/2005 Sb. mluví o tzv. kotevním místu neboli místu kotvení pro OOPP a udává že musí být ve směru dostatečně únosný. Dostatečná únosnost není nijak přesně definována nějakou hodnotou v kN nebo v Kg atd. Místu kotevní se obecně říká "kotevní bod" což vychází z mnoha jiných právních předpisů a zažité praxe takže to takto budeme dále používat.

Kotevní bod je vlastně jakýmkoliv pevným bodem, k němuž je možné bezpečně ukotvit OOPP proti pádu z výšky. Tento bod nemusí sloužit výhradně ke kotvení, jeho účel vlastně může být jakýkoliv protože to může být např. těleso komínu, ocelová konstrukce v hale nebo na střeše, strom atd.

Kotevním bodem se může stát i certifikované "kotvicí zařízení" - nejčastěji to je kotvicí zařízení typu A – plaketa a oko na střeše atd. 

Případně může být kotevní bod tvořen kombinací kotvícího zařízení a něčeho dalšího např. kotvicí zařízení typu A - ocelové oko (plaketa) na konstrukci + příhradová konstrukce kde se omotá smyčka (kotvící zařízení typu B).

Dále může být kotevním bodem krokev střechy, kleština, stojina regálu, schodiště, zábradlí, otvor v železobetonovém panelu nebo části konstrukce velkého stroje a cokoliv dalšího. Stačí jen to aby byl vhodný pro daný účel a dostatečně odolný k předpokládanému použití.

Závěrem lze říci že kotevní body se často v praxi vytváření pomocí kotvících zařízení, které se nějakým způsobem upevní kolem vhodné konstrukce viz foto níže.

Oproti certifikovanému "kotvícímu zařízení", jejichž minimální pevnost je jasně určena normou (min. 12 kN) a vždy musí být použitelné i samostatně (např. pouze jeden sloupek na střeše atd.), kotevní body žádnou přesně uvedenou minimální stanovenou nosnost nemají. Jejich výsledné únosnosti může být dosaženo vzájemným propojením několika různých kotevních bodů, které by samostatně pracovníka neudrželi ale při pospojování už dostatečnou únosnost mají. Jedná se pak o tzv. "vícebodové kotvení" které také vyžaduje určité schopnosti správného vyvázání a propojení tak aby došlo ke vhodnému (rovnoměrnému) rozložení sil na jednotlivé kotevní body atd. viz foto níže.

Požadavek na dostatečnou odolnost se navíc může lišit v závislosti na účel a způsob použití daného kotevního bodu. Jiná je dostatečná odolnost pro systém zachycení pádu a jiná pro systém pracovního polohování ačkoliv se dá říci že je lepší uvažovat vždy tu horší variantu!

Je běžné, že pracovník  je zajištěn k hlavnímu kotevnímu bodu a další kotevní bod i s nižší únosností používá pouze jako pomocný pro zaujmutí pracovní polohy na pracovišti atd.

Když už jsme zmínili že kotevní bod má být dostatečně únosný ve směru pádu tak by jsme mohli ukázat nějaké příklady které se sami o sobě za dostatečně únosné považovat nedají a pracovník by je rozhodně neměl použít ani k pracovnímu polohování a už vůbec ne k zachycení pádu.

Při praktické realizaci kotevního bodu musí pracovník kromě dostatečné únosnosti konstrukce také přemýšlet nad tím čím kotevní bod vytvoří, protože nějaká ocelová konstrukce může být zcela nezpochybnitelně únosná ale pokud k ukotvení použije pracovník textilní smyčku kde hrozí prodření/rozříznutí o ostrou hranu konstrukce tak je tento kotevní bod nevyhovující protože není bezpečný!

U zmíněného vícebodového kotvení je vhodné ještě uvést že toto musí provádět skutečně zaškolený a erudovaný pracovník se znalostmi rozložení sil a praktickou šikovností. Vyvázání bodů může totiž provést chybně v tom smyslu že nerozloží váhu vhodně na dvojici kotevních bodů ale váha primárně spočívá jen na jednom druhý není zatížen což u bodů kde každý sám o osobě nemá dostatečnou nosnost je problém! 

Další značné riziko je pokud není u vyvázání kotevních bodů zvolen bezpečný úhel vyvázání a na body poté při velkém úhlu vyvázání působí obrovské síly o kterých nezaškolený pracovník nemá tušení. Obecně je za bezpečné považováno vyvázání bodů do úhlu 60°! 100kg závaží zatíží dvojicí bodů vahou cca 116 kg. Při úhlu 90° je to již cca 141 kg a pro vysoký úhel 160° je to neuvěřitelných cca 576 kg! viz foto níže.

TIP na závěr - Vzhledem k tomu že NV 362/2005 mluví o místu kotvení a nezmiňuje ani jeho přesnou min. nosnost ani nějakou certifikaci atd. tak si můžete pro usnadnění kotvení pořídit nebo i svépomocí vytvořit věci, které Vám realizaci kotevního bodu usnadní ačkoliv nejsou certifikovány dle EN 795. Následně to samozřejmě musí být použito s rozumem tak aby to bylo dostatečně únosné ve směru pádu jak určuje NV ale to už je na Vás a NV se naštěstí neomezuje jen na certifikované výrobky (trám na střeše taky není certifikován)! K usnadnění práce je tak možné koupit různé produkty pro připevnění např. na dřevěnou konstrukci viz foto níže, pro realizaci kotevního bodu můžete např. použít vazák určený k vázání břemen, či jiné produkty a pomůcky, které Vám mohou pomoci.