BOZP při práci ve výškách díl č. 6 - Pádový faktor + OOPP pro polohování a zachycení pádu

Tento článek navazuje na minulý a rozvádí rozdíl mezi OOPP pro tzv. pracovní polohování, zachycení pádu a proč nesmí být zaměňovány.

Text je psán "lidsky" bez zbytečných a rozsáhlých právních souvětí a rozborů. Slouží jako praktický informativní materiál a nemá za cíl být zcela komplexní vysvětlení problematiky.

V tomto díle série o praktickém používání OOPP se podíváme na to jak to je s rozdílem mezi vybavením pro pracovní polohování a pro zachycení pád.

Jak to již název napovídá tak OOPP pro pracovní polohování neslouží k zachycení pádu ale pouze k polohování kde nehrozí pád takže by neměli byt k zachycení pádu používány! Proč to tak je? No je to proto že ty OOPP mají z podstaty věci rozdílné použití, jsou vyrobeny podle rozdílných norem a především je to kvůli fyzice, respektive kvůli gravitaci.

Podíváme se prvně na tzv. pádový faktor (případně jen PF) se kterým se při práci ve výškách pracuje. K tomuto pojmu můžete naleznout spoustu článků i videí na youtube z testování OOPP ale nyní jen krátce. Pádový faktor je poměr mezi délkou pádu a délkou spojovacího prostředku, které je k dispozici pro pohlcení pádové energie. PF neříká to jak dlouhý pád je ale to jak je pád "tvrdý"! Zjednodušeně řečeno čím menší hodnotu PF má tím je pád lehčí a méně nebezpečný! Obecně platí že by se pracovník neměl vystavovat většímu pádovému faktoru jak 1 i když má odpovídající vybavení pro zachycení pádu které vydrží i PF 2! Má to několik důvodů jako je menší vzniklá rázová síla, menší délka pádu což znamená menší riziko dopadu na konstrukci (zem) pod pracovníkem, menší riziko poškození OOPP či menší riziko selhání kotevního bodu.

Příklad PF - pokud pracovník leze na konstrukci se zachycovačem pádu o délce popruhů 1 metr a "háky" jsou cvaknuté ve stejné výšce jako má zachycovač cvaknutý na postroji znamená to že bude padat délku 1 metr. 

Výpočet tedy je: délka pádu (1 m) děleno délkou spojení (1 m) = PF 1              viz obrázek níže.

Ačkoliv to není zcela zjevné tak při pádu člověka vlivem gravitace, jeho hmotnosti a rychlosti zastavení vzniká obrovská rázová síla. Pokud budeme uvažovat hmotnost pracovníka 80kg, délku spojovacího prostředku 1 metr, délku pádu 2 metry = pádový faktor 2 a to že spojovací prostředek je defacto statické lano (správně nízko průtažné lano protože nějaký průtah 5% tam je...) s minimální průtažností bez tlumícího prvku (což způsobí že k zastavení pádu dojde během zlomku vteřiny) tak rázová síla působící na člověka bude cca 16 kN = 1600 Kg! Toto je obrovská síla, která nejen že může způsobit selhání kotevního bodu (nosnost min. 12 kN) ale také např. postroje (nosnost kotevního oka dle normy 15 kN) ale také to bude prakticky jistě znamenat vážné poškození zdravý pracovníka = poškození vnitřních orgánů, krční či bederní páteře atd. 

Na obrázku níže je ukázka průběhu rázové síly podle toho jaký spojovací prvek je použit ačkoliv příklad byl proveden s jinými podmínkami. 

Cílem je aby se brždění pádové energie rozložilo na delší čas a tím se rázová síla snížila na bezpečnou mez = dle normy EN 355 to je 6 kN (600 kg) a moderní tlumiče pádové energie (většinou tzv. "párací" ale jsou i jiné) jsou ještě zpravidla dalece pod touto normou čímž zajišťují vysokou bezpečnost protože je minimalizováno riziko poškození zdraví, kotevního bodu, selhání OOPP atd. Bohužel zůstává riziko výšky pádu jelikož protažení "brzdné dráhy" pádu v čase znamená prodloužení jeho délky vlivem párání tlumiče pádu a ten se může vypárat až na 1,75 m a značně prodloužit pád! Proto je vhodné se nevystavovat PF většímu jak 1 a ve výhodě jsou také lehčí pracovníci.

Bohužel zůstává riziko výšky pádu jelikož protažení brždění pádu v čase znamená prodloužení jeho délky vlivem párání tlumiče pádu a ten se může vypárat až na 1,75m a značně prodloužit pád! Proto je vhodné se nevystavovat PF většímu jak 1 a ve výhodě jsou také lehčí pracovníci protože jejich pád má menší energii. Pro bezpečné zastavení pádu v PF 2 je zapotřebí výška cca 5 metrů což je veliká výška a počítá to s volným prostorem pod místem pádu což v praxi moc nebývá... Prakticky tak použití správného OOPP, postupu atd. ani tak nedává 100% ochranu a je tam určité zbytkové riziko že dojde k úrazu v případě pádu ačkoliv NV 362/2005 píše o tom že k tomu dojít nesmí...

OOPP pro pracovní polohování jsou vyrobeny dle normy EN 358 a určeny k tomu aby se pracovník, který doleze např. na telekomunikačním stožáru na místo práce mohl pohodlně usadit "zapolohovat" na místě a pracovat. Případně se tyto OOPP používají tam kde je díky nim zcela vyloučeno riziko pádu nebo se díky nim pracovník nedostane blíže jak 1,5 metru k hraně pádu. Tyto OOPP nemají jako svou součást zmiňovaný tlumič pádové energie a proto nesmí být použit pro zachycení pádu!

OOPP pro zachycení pádu jsou vyrobeny dle norem jako je EN 363, respektive samotné párací tlumiče pádu dle EN 355 a pro splnění normového požadavku na snížení rázové síly pod 6 kN je nutný tlumící prvek který je dnes většinou tvořen "páracím" tlumičem pádové energie. Jsou i jiné tlumiče pracující na principu tření a také se dělí např. podle toho jaký pádový faktor vydrží nebo mají samonavíjecí spojovací popruhy, zda jsou pro vertikální nebo i pro horizontální použití, případně zda vydrží pád přes ostrou hranu či nikoliv... ale o tom více až v dalším článku.

TIP na závěr - Do tlumiče pádu se nemusíte bát pomalu odsednout, je konstruován na to aby se do zatížení 200 kg nezačal párat takže se dá normálně použít jako tzv. odsedka. 

P. S. Pokud Vám tento článek přišel ohledně rázové síly atd. složitý tak nevybírejte OOPP svépomocí. Tlumiče pádu mají různá provedení spojovacích lanyardů (fixní, pružná) různé délky, různé velikosti karabin, různý počet lanyardů a pak tu jsou ještě různé samonavíjecí zachycovače pádu lišící se délkou, materiálem, funkcemi atd.